Výjezd do Libštátu byl dramatický již od samého začátku. Chvíli to vypadalo, že pojedeme v sedmi, ale na poslední chvíli se podařilo probudit spícího Máru Gombalu, kterému vypověděly poslušnost všechny 2 budíky.

Ani osádka druhého vozidla neměla cestu zcela bez problémů, ale nakonec se podařilo při zastávce v Jičíně vypátrat naši jedničku Bena Poláka  a  s mírným zpožděním jsme úspěšně dorazili do Libštátu. Tam jsme však už příliš úspěchů neslavili.

Jako první skončila partie na 4. šachovnici, kde se Márovi Gombalovi nepodařilo získat bílými ze zahájení výhodu a tak partie skončila rychlou remízou.

Další remízová partie se odehrála na 6. šachovnici. Tam však domácí hráč přišel k remíze jako slepý k houslím. Náš bojovník Péťa Jakša odvážně přijal nabízenou oběť pěšce a neohrožené vnikl svou dámou do soupeřova tábora. Poté však pohrdl nabídkou druhého pěšce a dovolil soupeři vymanit se ze sevření taktickým protiúderem.

I partie na 5. šachovnici skončila remízou. Míla Říčánek soupeře sice trápil ve věžové koncovce, ale na výhru to bohužel nestačilo.

Na 2. šachovnici náš Jirka Jareš domácího kapitána Špinku mohutným útokem totálně přehrál, ve finále však nepostřehl možnost dorazit zdrceného soupeře 2 tahovým matem a poté tam již nebylo více, než remíza.

Jedinou vítěznou partii nám zajistil Péťa Hübner, který svou letošní premiéru okořenil přesvědčivým vítězstvím nad skoroslávistou Honzou Šlechtou.

Bohužel jsme dovolili soupeři srovnat skóre zápasu na 8. šachovnici. Náš předseda Vojta Šiců soupeře zatlačil až  na poslední řadu a nebýt tam kraj šachovnice tak snad soupeř ustupoval až kamsi na okraj stolu. Ten již své figury jen zoufale popotahoval po posledních 2 řadách a čekal, odkud přijde smrtící  úder. Načasování závěrečného úderu se ovšem nepodařilo přesně podle představ našeho hráče a ten v následné časové tísni překvapenému soupeři postupně věnoval většinu svých pěšců. Myslím, že pan Vollman stále nechápe, jak k tomu bodu vlastně přišel.

Na 1. šachovnici se Ben Polák rozešel smírně se soupeřovým lídrem Bláhou a při pohledu na situaci na 3. šachovnici se možná již v duchu radoval z vyhraného zápasu. Tam totiž autor těchto řádků zatlačil svého soupeře do těžké defenzivy a se svou dvojicí střelců se rozmýšlel, který z několika vyhrávajících tahů zvolit. Bohužel nezvolil nejsilnější možnost a poté další nepřesností dovolil soupeři vybojovat remízu jak v této partii, tak i v celém zápase.

Ačkoli to podle průběhu partií na jednotlivých šachovnicích vypadalo na naši výhru 6:2, nakonec je z toho jen remíza 4:4. Pro příště se budeme muset místo hledání efektních výher  spokojit s výhrami obyčejnějšími.