Novou sezonu jsme zahájili v nové hrací místnosti. Díky vstřícnosti majitele jazykové školy STAMINA jsme se letos přemístili do prostor jazykové školy, kde jsme nalezli skvělé prostředí pro šachy. Bohužel se nám nepodařilo dát na první zápas dohromady nejsilnější sestavu, což se ukázalo jako značný handicap. Největší favorit soutěže, tým Zikudy, byl sice oslaben o 3 hráče, kteří naskočili do prvoligového zápasu, ale i tak byla Elová převaha hráčů Zikudy na všech šachovnicích výrazná.

Nejdříve skončila partie na 7. šachovnici, kde zkušený Tománek nedal šanci Honzovi Gončarovi. Honzovi každopádně patří velký dík za to, že obětavě nastoupil, abychom vůbec byli kompletní.

Statečný odpor kladl na 8. šachovnici Pavel Kačmar a jeho soupeř, pan Šonský měl plné ruce práce, aby potvrdil roli favorita.

Na 4. šachovnici byl zkušený ligový hráč Ondra Sýkora nad síly našeho veterána Luboše Jíny. Luboš se už v zahájení dostal do trochu pasivní pozice a Ondra tak dlouho utahoval šrouby, až nezbylo než sklonit zbraně.

I náš kapitán, Honza Šlechta, narazil na silného soupeře, konkrétně na našeho bývalého spoluhráče, Honzu Zimu. Našemu hráči se partie bohužel nepodařila dle jeho přestav a postupně začal ztrácet jednoho pěšce za druhým. A koncovka s výrazným pěšcovým deficitem se již držet nedala.

Nejzkušenější domácí hráč, Pavel Peníška, rozehrál partii s Alešem Háchou velmi dobře a dlouho to vypadalo, že má situaci bezpečně pod kontrolou. Poté však přišla chyba v propočtu a ztráta pěšce. No a Aleš je tak zkušený hráč, že více již nepotřebuje a dokonalou technikou dovedl partii do vítězného konce.

Nejzajímavější partie se odehrála na 5. šachovnici. I tam byl hostující Tomáš Brouček velkým favoritem. Do našeho Petra Jakši se pustil velmi sebevědomě a takřka z ničeho vybudoval smrtelný útok. Bylo to však za cenu značné časové ztráty a to se hostujícímu hráči nakonec stalo osudným. Nacházet přesné tahy v časové tísni se málokomu daří nekonečně dlouho. Náš hráč si vytvořil nebezpečnou protihru, se kterou si Tomáš v časovém presu neporadil a závěrečná taktická kombinace našeho hráče byla již jen třešničkou na dortu a znamenala potvrzení překvapivého vítězství Petra Jakši.

Jako poslední se dohrávaly partie na prvních dvou šachovnicích. Já jsem v partii s Martinem Černým po nepřesně sehraném zahájení pozici po krůčcích vylepšoval a dostal jsem se postupně do lepší pozice. Bylo to však za cenu šachové tísně a čas v rozhodující fázi zápasu chyběl. A jelikož se mi v časovém presu nepodařilo objevit silný tah, vedoucí ke strategicky výhodnější pozici, skončila partie remízou.

Velmi bojovný výkon předvedl na první šachovnici Jirka Jareš. Favorizovanému Petru Kučerovi odmítl remízovou nabídku a jal se pokoušet v mírně lepší koncovce o výhru. To se Jirkovi bohužel nepodařilo a misky vah se postupně začaly překlápět na stranu hostujícího hráče. Ten nakonec mistrovskou techniku hry v koncovce dotáhl do vítězného konce a stanovil tak výsledek zápasu na 1,5 : 6,5.

Každopádně Jirka svým spoluhráčům ukázal, jak se bojuje za tým.

Prohra sice vysoká, ale za předvedený výkon se naši borci rozhodně stydět nemusí.