V neděli 1.11. jsme v naši domácí aréně před plnými tribunami (2 diváci) přivítali tradičního rivala, Lokomotivu Liberec
|
|
| sachyslaviafotogalerie |
Vzhledem k drtivému vítězství v prvním kole nám sebedůvěra rozhodně nechyběla. Jako první skončila partie na 3. šachovnici, kde Mára Gombala sehrál zahájení tak rychle a tak přesně, že jej podezřívám, že se na partii doopravdy připravoval. Favorizovaný soupeř, Miloš Prchlý, byl nakonec rád za remízu opakováním tahů.
Remízou skončila i partie autora těchto řádků na 6. šachovnici. A vzápětí jsme udeřili na dvojce. Před zápasem jsme tajně doufali, že se Danovi Bradáčovi nepodaří ukočírovat jeho útočné choutky a přepne strunu. A tak se i stalo. Jirka Jareš si trpělivě počkal a poté bleskově udeřil do otevřené obrany a ujali jsme se vedení 2:1.
Tento stav však vyburcoval hráče Lokomotivy, kterým se podařilo pro ně nepříznivé skóre otočit. Nejprve přesvědčivě skórovali na čtyřce a na pětce hostující Mohyla s Tejnským a obrat v zápase dovršila partie na 8. šachovnici. V partii Peníška – Jakša si náš hráč celou partii udržoval mírnou iniciativu. Poté však ve vyrovnané pozici překvapivě zvolil přechod do prohrané pěšcovky, čímž přihlížejícímu kapitánovi domácích přivodil náběh na infarkt. A najednou to bylo 2:4.
Ale nic nebylo ztraceno. Na 1. desce Ben Polák svou drtivou poziční převahu přetavil v zisk figury za dva pěšce. Vojevůdce černé armády Jiří Kadeřábek při pohledu na trosky svého vojska neměl daleko k pláči. Poté však začala úřadovat časová tíseň. V těžké časovce se Benovi nedařilo nacházet nejsilnější tahy a partie dospěla do remízového přístavu. Remíza, ke které hráč Lokomotivy přišel jako slepý k houslím, pojistila našim soupeřům vítězství v zápase. Závěrečná výhra Péti Hübnera již jen korigovala prohru na 3,5 : 4,5. I přes porážku jsme ale ukázali, že ne nadarmo jsme považování za černého koně soutěže
