Do Libštátu jsme přijeli se sněhem. A to nebyla jediná komplikace k dalšímu nečekanému přísunu bodů do tabulky. Před samotným výjezdem jsme do poslední chvíle s jistotou nevěděli, zda se bude hrát a zda budeme v plném počtu. A jak jsem zjistil po zápase z emailů ostatních týmů, tak jsme na tom nebyli nejhůř.
Krom situace kolem covid story mi dělala starost soupiska, kdy jsem nemohl počítat se třemi oporami týmu, předpověď počasí s příslibem sněhové nadílky a i zajištění auta. Nakonec jsem auto sehnal, hráče také a do Libštátu dorazili dříve jak domácí. K mému překvapení nastoupili s ještě prořídlejší sestavou než my, tj. od osmé do šestnácté šachovnice. Ale i tak počáteční elo progńoza vypadala přesvědčivě pro domácí 5,5 – 2,5.
Jak už jsme si zvykli, dlouho u šachovnice nevydržel Jirka Slaba a do dvacátého tahu než mu vzdal Míla Jakubů. O chvíli později dostal nabídku remízy Luděk Švec od Leoše Maryška. Nechal jsem to na jeho pocitu a remíza byla přijata.
O vyrovnání stavu za domácí se postaral na osmé Adam David, který v souboji stejných váhových kategorií ustál své nepřesnosti a porazil Pavla Kačmara.
Do vedení jsme šli díky výhře na třetím prkně, které jsem s pomocí soupeře Bédi Matouše zařídil já. V lepší pozici soupeř uspěchal přechod do koncovky a přehlídl mezišach, po kterém jsem hrál dáma proti věži a tuto výhodu dotáhl do vítězství.
O dva body zvýšil naše vedení Jirka „DRAK“ Jareš, který ustál oběť domácího Martina Petrlíka, kdy hrál s koněm navíc oproti 4 pěšcům. Soupeři postupně jeho nehybné pěšáčky poodebíral a sám pohrozil postavení dámy.
Lubo Jína se na čtvrté šachovnici dostal ( jako obvykle) pod tlak a musel soupeři Marceli Pištěkovi nechat pěšce. Naštěstí na šachovnici vykouzlil nestejnopolné střelce a relativně pevnou pěšcovou strukturu což vedlo k remíze a skóre 4 – 2 v náš prospěch.
Poté ale přišli nervy pro obě strany. Nejdříve po výměně věží v pěšcové koncovce přehrál Jiří Pospíšil našeho Honzu Vlčka a snížil na 4 -3.
Poslední partie se hrála na druhé šachovnici ještě v době, kdy již první naše auto bylo v Liberci. Náš „medvěd“ Mára Gombala nejdříve odmítl remízu v lepší pozici, kdy soupeře Péťu Špinku doslova svíral na pozici. Po několika nepřesných tazích se najednou situace otočila, Mára přišel o dva pěšce a sázkové kanceláře rychle přepisovaly kurzy jak na partii, tak na zápas. Mač se dostal do časovky. Jako motivaci pro Máru jsem vypsal panáka. V době, kdy mi kapitán domácích hlásil rychlou výhru …. tak jsem mu opáčil, že to bude jinak … a bylo. V časovce udělal domácí hráč hrubku a místo výhry přišel o věž.
Vítězství 5 – 3 bylo opět z řady „klikových“ a pro domácí smolné ( a to jsem ještě netušil, že po celo dobu zápasu jsem nechal odemčené auto s klíčky v zapalování).
Možná ještě letos přivítáme 12.12 jednoho z favoritů soutěže a to Bižuterii Jbc