Vytisknout

K dohrávce odloženého zápasu jsme vyrazili na žhavou půdu novoborského klubu. Za krásného jarního počasí jsme horkotěžko dávali odhromady 8 zájemců o šachy, ale podařilo se se.

A zápas se začal pro nás vyvíjet přímo snově.

Na 8 šachovnici byl výkonnostní rozdíl mezi Frantou Laškem a domácím Kaplánkem propastný a podle toho to i na šachovnici vypadalo a brzo jsme se ujali vedení.

Navýšení náskoku se konalo na první šachovnici v partii mezi autorem těchto řádků a domácím Vaškem Paulusem. Domácí extraligová opora se rozhodla vyrovnanou pozici, rýsující se po zahájení, oživit aktivním pěšcovým tahem. Evidentně to nebyl dobrý nápad, protože bílý král působil jako nahý v trní, gambitového pěšce téměř nešlo dobrat a další pěšcové slabina na h5 dávala tušit, že výhoda jednoho pěšce nemusí být konečná. Nakonec se Vaškovi nepodařilo uhájit ani pěšcové slabiny, ani vlastního krále a vedli jsme 2 :0.

I na druhé šachovnici se partie vyvíjela v náš prospěch. Jirka Jareš měl v partii s domácím Hofmanem již od začátku mírnou iniciativu. Pod tlakem hrají soupeř následně neopatrným tahem umožnil Jirkovi tematický pěšcový průlom v centru, po kterém černému nezbylo, než se snažit zachraňovat zdechlou koncovku s kvalitou méně. A tu nezachránil a my jsme vedli 3:0.

Remízu přidal náš kapitán, Honza Šlechta. Ten nejprve bravurně odrazil soupeřův minoritní útok na dámském křídle (možná to soupeř ani nevěděl, že dělá minoritní útok..) a poté zahájil pěšcový nástup na křídle královském. Dostatečně vychýlit pozici z rovnováhy se však nepodařilo a tak partie zaplula do remízového přístavu.

Partie se bohužel moc nepovedla Petru Paldusovi. Zahájení ještě přežil, ale za cenu velké časové investice a čas mu pak v rozhodující fázi partie chyběl. Už to vypadalo, že se Petr dostal z nejhoršího, bohužel po neopatrném tahu, zahraném na posledních vteřinách domácí taktik Hurtík zpozoroval vítěznou kombinaci a zavěsil.

Za pro nás příznivého stavu bohužel Luboš Jína ze záhadného důvodu v rovné pozici odmítl remízovou nabídku a během dalších 3 tahů už měl o pěšce méně a nacházel se v totálně zdechlé koncovce. Kuriozní bylo, že Luboš vůbec nepochopil, že stojí na prohru. No nic, pořád jsme vyhrávali, i když už jen 3,5 : 2,5.

Jirka Slaba měl v partii s domácím Liškou v ten moment již ve věžovce o pěšce méně, ale vypadalo to, že by ji měl udržet. Bohužel, neudržel a drama bylo na světě.

Za nerozhodného stavu zápasu se odehrávala maratonský bitva mezi našim Gombalou a domácím Boleslavem. Domácímu hráči se nepodařilo zužitkovat svůj místy drtivý tlak a v časové nezpozoroval geniální taktický obrat, ke kterému Marek Gombala směroval již z velké dálky. A najednou měl náš hráč v koncovce figuru za 2 piky. Pěšců však bylo na šachovnici pomálu a domácímu hráči se tak podařilo přesnou hrou všechny poměnit. A tak se partie dostala do klasické situace, kdy měl náš hráč věž a střelce proti věži. Na obou borcích bylo vidět, že nemají sebemenší tušení, do které pozice mají hru směrovat, případně které se mají vyhnout. A tak figurky, za zoufalého přihlížení hráčů obou týmů, zmateně bloudili po šachovnici a bylo velmi obtížné vypozorovat, kam hra vlastně směřuje. Po mnoha mysteriozních, logiku postrádajících tazích náhle domácí hráč nevynuceně a vcelku nepochopitelně ustoupil králem na první řadu. V ten moment Markovi stačilo udělat králem úkrok vlastním králem správným směrem a mat 8 tahem by byl na světe. Marek ovšem udělal tah králem na opačnou stranu ve snaze pokrýt si střelce který nebyl napaden. Tento profylaktický tah ovšem způsobil, že partii již nebylo možné v limitu 50 tahů vyhrát. Domácí hráč tak reklamoval remízu ve chvíli, kdy podle tablebase dostával mat 12 tým tahem.

Zápas tak končil až po 16 té hodině remízou 4 : 4.

Každopádně domácím děkujeme za vstřícnost při přeložení zápasu z původního plánovaného termínu, kdy nemohl být odehrán z důvodu čínské chřipky.