V úvodních dvou zápasech sezony jsme se poučili, že se šesti náhradníky v sestavě to asi nepůjde. A tak jsme tentokrát nastoupili v základu, připraveni na jakoukoliv sestavu soupeře. Naproti tomu Česká Lípa dorazila s několika mládežníky v sestavě a tak jsme byli papírovými favority.
V několika partiích zahájení slávistů nepůsobila dojmem, že bychom měli drtivě zvítězit, ale postupně se začala kvalita prosazovat.
Remízou skončila partie mezi Honzou Pauchem a Jirkou Jínou. Hostující hráč patrně přehlédl dětskou taktiku a tak se začal tvářit, že to bylo připravené. Překvapivě kromě kvality odevzdal ještě další věž a začal vytvářet nebezpečné matové obrazce okolo bílého krále, zavánějící věčným šachem. Počítač se sice tváří, že z věčných šachů i matových hrozeb lze uniknout a na materiál zvítězí bílý, ale prověřovat podobné varianty za šachovnicí by byla zbytečná loterie a tak se Honza spokojil s remízou opakováním tahů.
S přehledem zavěsil poprvé v sezoně nastoupivší Petr Paldus, který přehrál hostujícího Vráťu Halamu.
Jako na houpačce byla partie mezi naším předsedou Jirkou Jarešem a Tomášem Sichrovským. V divoké pozici se náš hráč asi někde přepočítal a ocitl se v koncovce s figurou méně. V již prohrané pozici nakonec spadl na čas.
Hosté se však neradovali dlouho. Míla Partl hostujícímu Adámkovi odebral figuru a vypadalo to, že míří za rychlým vítězstvím. Asi si chtěl partii ještě trochu užít a tak figuru vrátil a pokoušel se soupeře přehrát v mírně lepší koncovce. A to se mu také podařilo.
Vzhledem k vývoji na zbývajících šachovnicích bylo zřejmé, že Slavia míří konečně za vítězstvím.
Na první šachovnici se moje partie s Martinem Habenichtem ocitla v koncovce se zjevnou výhodou. Trochu uspěchaným postupem jsem však nechal soupeře ještě žít a rozhodl jsem se ho trochu potrápit v jezdcové koncovce, která objektivně byla remízová, ale pozorně si musel počínat hlavně černý. No a soupeř si pozorně nepočínal a tak se průběžný stav posunul na 3,5 - 1,5.
Jirka Slaba svého mladého soupeře přehrál a přešel do triviálně vyhrané věžové koncovky. Tam si však náš hráč nepočínal zrovna nejpřesněji a najednou se na šachovnici objevila pozice, ve které bylo zjevné, že hostující hráč partii zachrání na patové motivy.Ten však v rozhodující okamžik psychicky nevydržel a zahrál strašlivou hrubku, po které byl rychle konec.
Mára Gombala svou partii nerozehrál nejlépe a horkotěžko bojoval o vyrovnání. Postupně však začal svého soupeře přehrávat. Dotáhnout k vítězství přivyhranou věžovku již byla pro Marka při jeho kvalitách hračka.
Jako poslední se dohrávala partie mezi naším Fandou Laškem a hostujícím Schutzem. Když už to vypadalo, že partie asi skončí remízou spadnul hostující hráč Fandovi do léčky. Realizace materiální výhody na první pohled nevypadal jednoduše, ale Fanda si s tím poradil s přehledem a završil tak skóre na 6,5 : 1,5.
Díky tomu jsme v průběžné tabulce poskočili tam kam patříme - do první poloviny tabulky
