Na liberecké derby s Deskem B jsme dorazili v hodně kombinované sestavě. Ale s rolí outsidera jsme se nesmířili a pustili se do favorizovaných soupeřů bez bázně a hany.
Zahájení se tradičně nepovedlo Honzovi Šlechtovi a poté, co navíc ještě ztratil figuru, nebylo o výsledku partie s favorizovaným Davidem Mullerem pochyb.
Na třetí šachovnici se v partii Tomáš Blažek - Michal Podjavorinský se odehrál teoretický souboj v ostré variantě sicilské hry. Až do devatenáctého tahu oba hráči sledovali vzorovou partii dvou argentinských mistrů. Poté zahrál náš borec teoretickou novinku (patrně výsledek domácí přípravy), bez problémů vyrovnal hru a partie dospěla k zasloužené remíze.
Remízou skončila i partie Slaba - Novák, ve které náš hráč zkoušel soupeře trápit v silné disciplíně slávistického talentu - věžové koncovce. Ale domácí hráč se bránil přesně a remíza tak byla spravedlivým výsledkem.
V partii Davida Šafránka s Vaškem Bělaškou se slávistický hráč do ostré pozice trochu zamotal. A než se to podařilo rozmotat, zjistilo se, že stojí na prohru a domácí tak navýšili svoje vedení.
Na přetěžkého soupeře tentokrát narazil Jarda Cejp. Dan Bradáč se ukázal být nad síly našeho borce a zaknihoval zaslouženou výhru.
Škoda partie na druhé šachovnici. Jirka Jareš totiž Matěje Blažka zaskočil geniální obětí kvality, po které se pozice domácího hráče ocitla v rozvalinách. V časové tísni však Jirka nepokračoval přesně, přehlédl několik málo taktických triků a favorizovaný domácí hráč tak utrpěl bod.
Na první šachovnici se v partii Cakl - Janouš odehrál teoretický souboj dvou znalců zahájení Orangutan. Bohužel se mi nepodařil přechod do koncovky, která na první pohled vypadala hratelně, ale nebyla. A vedení domácího týmu tak zase narostlo.
Komedie plná omylů se odehrála na sedmé šachovnici v partii Jaroslav Kučera - Luděk Švec. Domácí favorit svého soupeře hladce přehrál a zdálo se, že míří k vítězství. Partie ale přešla do koncovky, což asi nebude Jardova silná zbraň. Pozice se, jako na pomyslné houpačce, střídavě měnila z vyhrané na remízovou a zase naopak. Opravdový šok přišel pět tahů před koncem, kdy po další hrubce domácího hráče stál najednou Luděk na výhru. Ale místo aby mazal volným pikem do dámy, rozhodl se Luděk se smrtící logikou místo toho raději přesunou svého jezdce na megaaktivní pozici na a8. Odtamtud už se partie vyhrávat nedala a skončila tak plichtou. Vzhledem k tomu, že za předvedenou hru si vyhrát nezasloužil ani jeden z hráčů, byla remíza v této partii asi spravedlivá.
